Cihly, cihly, cihly, uvnitř plesnivé srdce
vzpomínka na dům Londýn
z baráku vychází otec, oblečený do konstrukce z drátů
vysílá nesrozumitelné vzkazy
V závěsu za ním matčina hlava
nastrojená do barevných hadýrků
v hystericky dětském veselí, neobratně
vede koloběžku přes kusy dřev a kamení
Ztvrdlé, zmuchlané tlusté pytle
zadržují ozvěnu prasečího chrochtání
sídliště, barák, Londýn, dětství seřazeny
před odchodem na těžní věž snů
