Hromádky popela na slunci
už má dnes odsvíceno zrudlé námahou
sesouvá se tíhou z nezřízené vášně
Pláň bledne, modrá omrzlinami
pod ztvrdlým kabátem cukru a soli
za zdí a plechovým plotem, kostrami bezů
nevyčerpatelná zásoba běžkařů
bičuje v dálce poskládané sukno
Na hřbetě hliněného ještěra
dvojice dobývá křišťálovou nicotu
Kouř z teplárny se sápe po bohu, hadí pohyby jej zrazují
tuny začátečníků a mírně pokročilých
obětí mého jak mrkev prožraného svědomí
do mě hučí, pouze přitakávám
splývám s osvícenou netečností dvora
