Kraj zřícenin, vytrhaných zubů
mokrých hřebíků somrujících Ježíšů
jeho jézeďáckých učedníků
Šedivá káva rozlitá po domech za soumraku
vyplňuje útroby kráčejících
podle intuitivní mapy a nezřetelného vkusu
vlákaných do prodlužovaného popíjení
Lesy zakleté vodou, cesty spojující vlaky
vyhozené z hnízda ikonografu
Ještě jednou se vracíme do města
žít podle zásad slušného přezimování
Stojíme podél nedokončených zastávek
čas se točí kolem jídla a pisoáru
porážky kilometrické banky na rozcestích
necháváme za sebou rozkousané náušnice
